VZOREC PRAVDY
odpověz jak sám myslíš/ ty však dobře víš/ co čekají a co vyplníš/ pokřivená upřímnost vyšla ze stínů/ vše černé na bílém/ správná odpověď dosazená vzorcem/ na to jak myslet a žít/ drž se pravidla a dojdeš až do cíle/ lež vítězí
Neexistuje pravda, existují jen ti, kteří prohlašují, že pravda je na jejich straně. Současná existence člověka je vtěsnána do odpovědného rámečku a kontrolována odpovědnými dozorci. Máme možnost volby jak budeme žít ale každý krok jiným směrem znamená otevřenou válku se systémem vzorců a stanovenými pravidly, které mají zastoupit naše svobodné myšlení. Kde někdo bere právo označit nás čísly, čísly zaplnit tabulky a nutit nás uctívat jeho jediný přijatelný způsob života?
BEZDUCHÉ TVORSTVO
jak ještě dlouho?/ myšlenky bez krve/ slova, jenž mlčí/ zabít, či zemřít?/ falešná doba v tržním podsvětí/ každým probuzením rutinní pohřby iluzí ve shnilých srdcích
Život v dnešní společnosti se podobá monotónnímu čekání na něco, o čem zatím můžeme mít jen nejisté předtuchy. Lidstvo posedlé svou materialistickou chamtivostí dál likviduje poslední naděje na jinou budoucnost a my jen dál pokračujeme v naší každodenní rutině, každodenním umírání.
VRCHOL ZÁNIKU
dostaň se až nahoru/ a podívej se zpět/ to, co bylo smyslem bytí/ se teď válí u cizích nohou/ zdi, na které nestačíš/ moudrost krutého světa/ zánik tvého svědomí
Všechnu svoji sílu a čas vkládáme do naplňování svých slepých ideálů, a když konečně vstaneme na pomyslném vrcholu své iluze, cítíme jen zklamání z nemožnosti cokoliv změnit a pod sebou vidíme jen své vlastní zbytečné oběti a s apatií smířený svět.
HRA
pohodlnost střední třídy/ alkohol, televize, internet/ chléb a hry/ po staletí stejný program/ teplo domova, práce a hypotéka nás nutí k poslušnosti/ nebude sociální revoluce, dokud se neoprostíme od stanovených podmínek
Změna pochází zdola, od nás. Dokonalé pozlátko dnešní doby je ten největší řetěz, co nás svazuje. Dokonalý bankovní systém hypoték a zneužívání práce ku prospěchu kapitalistickým nenažrancům, vše dokonale zabaleno v krásném hávu. Život jako hra, do které my sami nemůžeme zasahovat. A dokud se budeme jen dívat, jak s námi zachází, nikdy se nic nezmění.
POMSTA
noční můry/ vzpomínky z jiného světa/ obřady krutosti pro rychlejší smrt/ vzduchem letí miliony duší/ a bůh je dávno mrtev/ estetika masových vražd/ smýt pach ticha/ a přehlušit řev/ vina, která nemizí/ svědectví lidské rasy/ bolest, co nikdy nekončí/ pomsta, co stále chvěje zemí/ neklid/ pomsta
Zlo z minulosti stále ovlivňuje náš každodenní život, v boji proti nacismu neexistují kompromisy. Bojujme proti fašismu a rasismu na všech frontách a všemi prostředky!
KOLOBĚH TMY
den přechází v noc/ život truchlí/ špína lidstva znovu ukazuje svou tvář/ mlha na prahu zkázy/ znásilněná modlitba krátce před popravou/ zázrak všech zavřených očí/ a my dál polykáme sračky a mluvíme o odpovědnosti
Stejně jako období dešťů střídá období sucha, chudoba střídá bohatství, nezastavitelný kolos lidského chtíče nás znovu vede do tmy, období válek a snižování hodnot lidských životů. Jsme nedobrovolnou součástí toho všeho a místo abychom si vzájemně sundali léty se utahující oprátky z krků, hledáme mezi sebou rozdíly a prodlužujeme pohodlnou nevědomost.
BUBLINA NADĚJE
něco, co na povrchu dýchá/uvnitř však mlčí skrz víru/něco, co brzy chcípne/něco, co umírá/parodie na konec světa/pro diváckou hysterii
Zatímco budujeme naše velkolepé kariéry a životy, kopeme pod sebou velkou prázdnou díru, kde nakonec sami a dobrovolně pohřbíme veškeré snahy a sny. Skutečnost nabývá podoby groteskní tragédie, kdy si vzájemně šlapeme po hlavách a odsuzujeme ty, kteří šlapou po hlavách cizích. Bublina ale brzo před celým naivním publikem praskne. Přijde totiž čas, kdy se ke všemu otočíme zády a kdy rezignace bude to nejsladší zakázané ovoce.
